Privátní kardiologická ambulance Prof. MUDr. Lubomír Elbl, CSc.

O nás

Otevřete-li si slovník cizích slov, naleznete pod termínem kardiologie vysvětlení, že se jedná o obor, zabývající se onemocněním srdce. Jednoduché a prosté vysvětlení.

Dovolte mi, abych je poněkud rozvedl.

Srdce je dutý svalový orgán se specifickou anatomickou strukturou a specifickou funkcí. Začíná se formovat asi ve třetím týdnu po početí, aby již na konci druhého měsíce těhotenství, kdy se zárodek mění v plod, začalo pracovat tak, jako po celý náš další život. Jeho hmotnost je u dospělého člověka vážícího 70kg asi 300-350g, tedy asi něco kolem půl procenta celkové tělesné hmotnosti. Kdosi kdysi vypočetl, že za 70 let  života jedince srdce vykoná zhruba kolem 4-5 miliard stahů a přečerpá asi 200 milionů litrů krve.

Srdce se již od narození musí vyrovnávat s řadou negativních vlivů zevního i vnitřního prostředí a bojovat s nimi. S postupujícím věkem těchto negativních faktorů přibývá a narůstá počet srdečních onemocnění. Tento nárůst je tak enormní, že můžeme klidně hovořit o „epidemii“, zvláště v moderních industriálních zemích, kam bezesporu patří i naše republika. Srdeční onemocnění jsou příčinou úmrtí až u 50-55% zemřelých. Hlavním důvodem je především ischemická choroba srdeční a vysoký krevní tlak (hypertenze). Dnes jsou již známy faktory, které vznik a vývoj srdečních chorob ovlivňují a můžeme je úspěšně v rámci tzv. primární prevence ovlivnit.

Diagnostika a léčba srdečních onemocnění je personálně, organizačně i ekonomicky velmi náročná. Choroby mají mnohdy negativní sociálně-ekonomické dopady v důsledku dlouhodobé pracovní neschopnosti či invalidity nemocného nejen pro něj samotného, ale i pro jeho okolí. Právě proto se kardiologie, která byla vždy součástí vnitřního lékařství (interny), postupně vyčleňuje a vyvíjí jako samostatný obor.

V boji se srdečními chorobami jsme dosáhli významných úspěchů jak na poli diagnostiky a léčby, tak i ve vědě a výzkumu. Máme celou řadu nových léků, nové moderní diagnostické přístroje, nové moderní léčebné postupy. V mnoha případech již nepoužíváme klasickou léčbu medikamenty, ale nahrazujeme ji katetrizační léčbou, zavedením instrumentárií do srdečně-cévního systému, kardiochirurgickou léčbou. Dnes dokážeme úspěšně léčit závažné akutní stavy a zachránit tak mnoha nemocným život. Typickým příkladem je moderní léčba akutního srdečního infarktu, ve které představuje česká kardiologie absolutní světovou špičku.

Tato slova uznání jsou krásná, výsledky nás naplňují hrdostí, pacienti jsou s naší péčí spokojeni. Čas ale ukázal, že dochází k paradoxu. S úspěšným řešením a léčbou akutního srdečního infarktu či selhání srdce tyto nemocné definitivně provždy nevyléčíme, stávají se našimi „chronickými“ pacienty, i když se tak mnohdy vůbec necítí. Budou potřebovat nadále patřičnou péči diagnostickou, léčebnou, rehabilitační a pod. Někdo by poznamenal, že se pacient dostal do bludného kruhu. Nemyslím si, že je to zcela správné označení. Musí zde být někdo, kdo pacienta z tohoto kruhu vyvede.

© 2008 Lubomír Elbl | webdesign: RedWeb